Pravda vítězí: Legenda televizní show
Syndikovaná verze herní show To Tell the Truth z let 1969-78 se výrazně lišila od svých předchůdců. Původní moderátor Bud Collyer se odmítl účastnit, protože se považoval za důchodce. Shodou okolností Collyer zemřel v den premiéry nové verze. Produkční společnost Goodson-Todman poté vybrala Garryho Moora, bývalého moderátora I’ve Got a Secret, který také odešel do důchodu v roce 1964. Moore nabídku přijal a moderoval To Tell the Truth až do roku 1976, kdy ho rakovina hrtanu donutila odstoupit. I přes uzdravení se Moore rozhodl zůstat v důchodu.
Bill Cullen, častý hostující moderátor během Moorova působení, byl překvapivě přehlédnut pro trvalou moderátorskou pozici. Nakonec byl vybrán Joe Garagiola, zatímco Cullen zůstal v porotě. Autor Gil Fates ve své knize What’s My Line? poznamenal, že Cullenovy výjimečné herní schopnosti v porotě citelně chyběly a zdůraznil jeho významný přínos pro show.
Verze z roku 1969 se unikátně vypořádala s Cullenovým fyzickým omezením. Na rozdíl od jeho předchozích pořadů, které často minimalizovaly jeho pohyb před kamerou, tato verze ukazovala Cullena, jak jde do středu pódia, aby pozdravil moderátora a členy poroty. Kamera sice přiblížila záběr, aby se snížila viditelnost jeho kulhání, ale stále to bylo patrné, což představovalo odklon od tehdejších typických televizních praktik. Na konci epizody Cullen znovu přešel do středu pódia kvůli závěrečným titrám.
Tato iterace To Tell the Truth je také pozoruhodná svým výrazným „moderním“ designem scény, ovlivněným uměleckými díly Petera Maxe, a rockovou znělkou „It’s a lie, lie…you’re telling a lie…“, kterou složil režisér Goodson-Todman Paul Alter. Tento vizuálně a zvukově nápadný přístup ji dále odlišoval od dřívějších verzí show.
Každá sezóna To Tell the Truth se skládala ze 195 epizod, což poskytovalo dostatek obsahu pro 39 týdnů vysílání. Podle článku z roku 1975 se v úterý natáčelo pět epizod denně, od poloviny září do poloviny června. Tento náročný produkční harmonogram zajišťoval stálý přísun nového obsahu pro diváky.
Bill Cullen vyprávěl o incidentu, kdy měl škytavku během natáčení pěti epizod za jediný den. Následná reakce diváků zdůraznila dopad pořadu. Zaplavilo ho přes 5 000 dopisů se soucitem a radami, což svědčí o skutečném spojení, které diváci cítili s Cullenem a pořadem To Tell the Truth.
Show často představovala soutěžící s poutavými příběhy, kariérami nebo zájmy. Díky svému formátu To Tell the Truth prezentovala jednotlivce, kteří dosáhli určité slávy, aniž by byli široce známí svými tvářemi. Mezi významné soutěžící patřil autor knihy Vymítač ďábla William Peter Blatty, zakladatel časopisu MAD William M. Gaines, zmrzlinářský magnát Tom Carvell a tvůrce Krysy z Beverly Hills Bob Clampett.
Dva roky po skončení této verze se v nové verzi moderované Robinem Wardem objevili Cullen, Cass a Carlisle, i když nikdy ne současně. To dále demonstruje trvalý odkaz původního obsazení a trvalou přitažlivost formátu To Tell the Truth.
To Tell the Truth zůstává nejtrvalejší z panelových show Goodson-Todman, s šesti odlišnými verzemi a více než dvaceti moderátory v průběhu své historie. Účast Kitty Carlisle ve verzi z roku 2000 znamenala její šesté desetiletí v porotě show, což podtrhuje pozoruhodnou dlouhověkost programu.
Předpokládá se, že série z let 1969-78 je plně zachována a vysílala se na Game Show Network a Buzzr. Vybrané epizody, včetně některých, které nebyly nikdy znovu vysílány, jsou k dispozici ke zhlédnutí v Paley Center for Media. Tato dostupnost zajišťuje, že si fanoušci mohou i nadále užívat tuto klasickou herní show. Webové stránky Marshalla Akera „To Tell The Truth on the Web“ poskytují další informace a průvodce epizodami pro několik sezón.
