Kdy byl vynalezen televizor?

Touha vidět vzdálené události lidstvo vždy fascinovala. Starověké civilizace se spoléhaly na metody jako studium letu ptáků, aby zahlédly něco za obzorem. Schopnost okamžitě sledovat události na dálku však zůstala snem až do příchodu televize, která vzešla z nečekaného vědeckého objevu.

V roce 1872 Joseph May, anglický telegrafní pracovník, narazil na zvláštní jev při experimentování s materiály pro transatlantický kabel. Zpozoroval, že elektrická vodivost selenového drátu kolísá, když je vystaven slunečnímu záření. Toto zdánlivě nevýznamné pozorování položilo základy pro převod světla na elektrické signály, což je klíčový princip pro budoucí vývoj televize.

Tento průlom otevřel cestu Maurici LeBlancovi, francouzskému inženýrovi, který v roce 1880 publikoval průlomový článek popisující koncept skenování obrazu. LeBlanc si představoval systém, kde by fotoelektrický článek systematicky analyzoval obraz po částech a přenášel světelnou intenzitu každého segmentu. Tato data by pak byla rekonstruována na přijímací straně a znovu by vytvořila původní obraz řádek po řádku, podobně jako čtení textu. LeBlancův koncept skenování, využívající jeden kanál k přenosu celého obrazu, se stal základním kamenem televizní technologie.

I když LeBlanc nemohl postavit funkční zařízení, Paul Nipkow, německý inženýr, posunul koncept vpřed svým vynálezem skenovacího disku v roce 1884. Nipkowův patentovaný „Elektrisches Telescop“ používal rotující disk se spirálovitými otvory ke skenování obrazu řádek po řádku, což umožňovalo průchod světla a jeho analýzu. Tato metoda mechanického skenování se ukázala jako klíčová pro budoucí vývoj televize.

Na základě těchto základních objevů John Logie Baird v Británii a Charles Francis Jenkins ve Spojených státech nezávisle na sobě vyvinuli první funkční televizní systémy. Zatímco Jenkins v roce 1922 přenesl statický obraz pomocí rádiových vln, Baird dosáhl milníku v přenosu živé lidské tváře v roce 1925, což znamenalo skutečný zrod televize. Pojem „televize“, který v roce 1900 zavedl Constantin Perskyi, konečně našel praktické uplatnění.

Počáteční reakce na televizi se pohybovaly od skepticismu až po naprosté odmítnutí. Časné články zpochybňovaly její praktičnost a ziskovost a pochybovaly o její zábavní hodnotě. Navzdory této negativitě průkopníci jako Baird a Jenkins vytrvali, což vedlo k veřejným demonstracím společností AT&T v roce 1927 a pravidelnému vysílání společností GE v roce 1928, i když s primitivním obsahem.

Jenkins dokonce začal prodávat televizní stavebnice a založil vlastní stanici, která vysílala jednoduché kreslené pořady. Baird se v roce 1929 spojil s BBC, aby produkoval pravidelné vysílání, což vyvolalo první „televizní boom“. Nízké rozlišení, blikající obrazy a zjednodušené programování však brzy vedly k poklesu nadšení. Navzdory tomuto neúspěchu výzkum pokračoval a zaměřil se na potenciál technologií založených na elektronech, což připravilo cestu pro budoucí pokroky v televizní technologii.